Blog

Slýcháme, že i u nás v České republice žijí lidé na hranici chudoby. Dokonce potravinové banky letos hlásí obrovský nárůst požadavků klientů, kteří se na ně obracejí s žádostí o „potravinovou injekci“ a hledají pomoc.

Na úřadech práce stojí fronty nezaměstnaných lidí, kteří nemohou najít zaměstnání, ale evidovaní jako uchazeči jsou i lidé, kteří nejspíše už pracovat nechtějí. Jak si jinak vysvětlit, že na úřadu práce jsou evidovaní například lidé od roku 2005? Tito už ztratili naprosto pracovní návyky a nejspíše už ani pracovat nebudou. Zajisté, mohou být zdravotně postižení, mít různé zdravotní potíže, ale ne všichni to tak mají.

Stát jim sice nabízí pomocnou ruku, protože na úřady práce se obracejí lidé chudší, starší, bezbranní, slabší, nemocní, bezpříjmoví s žádostmi o dávky státní sociální podpory. Děláme si to sami, že nemáme práci a dostatek peněz na obživu?

Není to o tom, že stát dopustí to, čeho jsme dnes svědky při krachování velkých společností a nemusí to být jen zaměstnavatelé, kteří se dostávají vinou špatného hospodaření do insolvenčního řízení, cestovní kanceláře, které krachují, aniž by byly pojištěné, krach velkých společností poskytující energie.

Nabízí se otázka, kdo za to může? Ano, můžeme být obezřetní a neuzavírat pofiderní smlouvy, být ostražití a nevyjíždět do ciziny na rekreaci za podezřele nízký peníz, a tak bychom mohli pokračovat. Ale nestojí za tím i špatné vedení včele s politiky, které my sami volíme? Možná pak za to i tak trochu můžeme i my jsme na vině Fahd. Ti, kteří volili nesprávné politiky, ale i ti, kteří nevolili a svůj hlas tak promarnili.

A v neposlední řadě nás napadá, že za to, že se nám nedaří, tak jak jsme si představovali, může, kdo jiný, než k o r o n a v i r u s …

Ale ruku na srdce, dodržovali jsme VŠICHNI vládní nařízení? Zůstávali jsme doma, když jsme zůstat měli? Nestýkali jsme se s rodinou, když jsme měli být izolovaní? Nepřenášeli jsme nakonec virus i my sami, protože jsme byli nedisciplinovaní?

Slýcháme, že i u nás v České republice žijí lidé na hranici chudoby. Dokonce potravinové banky letos hlásí obrovský nárůst požadavků klientů, kteří se na ně obracejí s žádostí o „potravinovou injekci“ a hledají pomoc.

Na úřadech práce stojí fronty nezaměstnaných lidí, kteří nemohou najít zaměstnání, ale evidovaní jako uchazeči jsou i lidé, kteří nejspíše už pracovat nechtějí. Jak si jinak vysvětlit, že na úřadu práce jsou evidovaní například lidé od roku 2005? Tito už ztratili naprosto pracovní návyky a nejspíše už ani pracovat nebudou. Zajisté, mohou být zdravotně postižení, mít různé zdravotní potíže, ale ne všichni to tak mají.

Stát jim sice nabízí pomocnou ruku, protože na úřady práce se obracejí lidé chudší, starší, bezbranní, slabší, nemocní, bezpříjmoví s žádostmi o dávky státní sociální podpory. Děláme si to sami, že nemáme práci a dostatek peněz na obživu?

Není to o tom, že stát dopustí to, čeho jsme dnes svědky při krachování velkých společností a nemusí to být jen zaměstnavatelé, kteří se dostávají vinou špatného hospodaření do insolvenčního řízení, cestovní kanceláře, které krachují, aniž by byly pojištěné, krach velkých společností poskytující energie.

Nabízí se otázka, kdo za to může? Ano, můžeme být obezřetní a neuzavírat pofiderní smlouvy, být ostražití a nevyjíždět do ciziny na rekreaci za podezřele nízký peníz, a tak bychom mohli pokračovat. Ale nestojí za tím i špatné vedení včele s politiky, které my sami volíme? Možná pak za to i tak trochu můžeme i my jsme na vině Fahd. Ti, kteří volili nesprávné politiky, ale i ti, kteří nevolili a svůj hlas tak promarnili.

A v neposlední řadě nás napadá, že za to, že se nám nedaří, tak jak jsme si představovali, může, kdo jiný, než k o r o n a v i r u s …

Ale ruku na srdce, dodržovali jsme VŠICHNI vládní nařízení? Zůstávali jsme doma, když jsme zůstat měli? Nestýkali jsme se s rodinou, když jsme měli být izolovaní? Nepřenášeli jsme nakonec virus i my sami, protože jsme byli nedisciplinovaní?

Slýcháme, že i u nás v České republice žijí lidé na hranici chudoby. Dokonce potravinové banky letos hlásí obrovský nárůst požadavků klientů, kteří se na ně obracejí s žádostí o „potravinovou injekci“ a hledají pomoc.

Na úřadech práce stojí fronty nezaměstnaných lidí, kteří nemohou najít zaměstnání, ale evidovaní jako uchazeči jsou i lidé, kteří nejspíše už pracovat nechtějí. Jak si jinak vysvětlit, že na úřadu práce jsou evidovaní například lidé od roku 2005? Tito už ztratili naprosto pracovní návyky a nejspíše už ani pracovat nebudou. Zajisté, mohou být zdravotně postižení, mít různé zdravotní potíže, ale ne všichni to tak mají.

Stát jim sice nabízí pomocnou ruku, protože na úřady práce se obracejí lidé chudší, starší, bezbranní, slabší, nemocní, bezpříjmoví s žádostmi o dávky státní sociální podpory. Děláme si to sami, že nemáme práci a dostatek peněz na obživu?

Není to o tom, že stát dopustí to, čeho jsme dnes svědky při krachování velkých společností a nemusí to být jen zaměstnavatelé, kteří se dostávají vinou špatného hospodaření do insolvenčního řízení, cestovní kanceláře, které krachují, aniž by byly pojištěné, krach velkých společností poskytující energie.

Nabízí se otázka, kdo za to může? Ano, můžeme být obezřetní a neuzavírat pofiderní smlouvy, být ostražití a nevyjíždět do ciziny na rekreaci za podezřele nízký peníz, a tak bychom mohli pokračovat. Ale nestojí za tím i špatné vedení včele s politiky, které my sami volíme? Možná pak za to i tak trochu můžeme i my jsme na vině Fahd. Ti, kteří volili nesprávné politiky, ale i ti, kteří nevolili a svůj hlas tak promarnili.

A v neposlední řadě nás napadá, že za to, že se nám nedaří, tak jak jsme si představovali, může, kdo jiný, než k o r o n a v i r u s …

Ale ruku na srdce, dodržovali jsme VŠICHNI vládní nařízení? Zůstávali jsme doma, když jsme zůstat měli? Nestýkali jsme se s rodinou, když jsme měli být izolovaní? Nepřenášeli jsme nakonec virus i my sami, protože jsme byli nedisciplinovaní?

Slýcháme, že i u nás v České republice žijí lidé na hranici chudoby. Dokonce potravinové banky letos hlásí obrovský nárůst požadavků klientů, kteří se na ně obracejí s žádostí o „potravinovou injekci“ a hledají pomoc.

Na úřadech práce stojí fronty nezaměstnaných lidí, kteří nemohou najít zaměstnání, ale evidovaní jako uchazeči jsou i lidé, kteří nejspíše už pracovat nechtějí. Jak si jinak vysvětlit, že na úřadu práce jsou evidovaní například lidé od roku 2005? Tito už ztratili naprosto pracovní návyky a nejspíše už ani pracovat nebudou. Zajisté, mohou být zdravotně postižení, mít různé zdravotní potíže, ale ne všichni to tak mají.

Stát jim sice nabízí pomocnou ruku, protože na úřady práce se obracejí lidé chudší, starší, bezbranní, slabší, nemocní, bezpříjmoví s žádostmi o dávky státní sociální podpory. Děláme si to sami, že nemáme práci a dostatek peněz na obživu?

Není to o tom, že stát dopustí to, čeho jsme dnes svědky při krachování velkých společností a nemusí to být jen zaměstnavatelé, kteří se dostávají vinou špatného hospodaření do insolvenčního řízení, cestovní kanceláře, které krachují, aniž by byly pojištěné, krach velkých společností poskytující energie.

Nabízí se otázka, kdo za to může? Ano, můžeme být obezřetní a neuzavírat pofiderní smlouvy, být ostražití a nevyjíždět do ciziny na rekreaci za podezřele nízký peníz, a tak bychom mohli pokračovat. Ale nestojí za tím i špatné vedení včele s politiky, které my sami volíme? Možná pak za to i tak trochu můžeme i my jsme na vině Fahd. Ti, kteří volili nesprávné politiky, ale i ti, kteří nevolili a svůj hlas tak promarnili.

A v neposlední řadě nás napadá, že za to, že se nám nedaří, tak jak jsme si představovali, může, kdo jiný, než k o r o n a v i r u s …

Ale ruku na srdce, dodržovali jsme VŠICHNI vládní nařízení? Zůstávali jsme doma, když jsme zůstat měli? Nestýkali jsme se s rodinou, když jsme měli být izolovaní? Nepřenášeli jsme nakonec virus i my sami, protože jsme byli nedisciplinovaní?

Ano, je to tak. Ono je to vlastně základ skoro všeho. Vždyť i astronomové měří vzdálenosti mezi hvězdami. Neptejte se mne prosím vás jak, já to nevím a nejspíše ani oni sami. Prostě jeden vyběhne s pásmem k nějaké hvězdě, nahlásí, co změřil a jede se dál. A všichni jim to věří. Nebo snad o tom někdo pochybuje, že je vzdálenost Siria od Země 8 611 světelných let? Ani metr víc nebo míň? Hahahaha.

Zde nemáme možnost kontroly, že ano, kdežto když já budu tvrdit, že ta stěna je dlouhá patnáct metrů, a Mirek že je dlouhá metrů dvanáct, tak ji přeměříme a máme po problému. Takže jsme tu měli světelné roky, což je vzdálenost astronomická a nyní máme metry, což je vzdálenost normální, kterou chápe každý. Když se pak podíváme ještě níže jsou tu ještě centimetry, milimetry a … Měření je prostě základ všeho a přesné měření jsou ještě pevnější základy. Lidský zrak dojde tak ještě k milimetru, ale to už v některých případech s obtížemi. A což, má-li se měřit vzdálenost ještě menší? Pak se ovšem musíme nutně setkat s mikrometrem. Kdopak by asi neznal tak zvanou „šupleru“, že ano. Který z mužů by s ní neuměl zacházet, mimo mne tedy.

Nu, a to jsme u setin milimetru a můžeme směle zamířit k ještě menším vzdálenostem. Že tohle už není vzdálenost? Ale je, budeme měřit od bodu A do bodu B a mezi nimi nějaká vzdálenost je a musí být, i když to tak nevypadá. Takže poznáme další mikrometrické měřidlo a tím je například dutinové nebo třmenové. To je měřidel co? Dělník, který s nimi pracuje musí naprosto přesně vědět, jak s nimi zacházet, co s nimi lze měřit a také proto je třeba je mít naprosto přesné. A kde takováto přesná měřidla sehnat? Přece hned tady a zde. Stačí když kliknete na modrý odkaz výše a rázem se dostáváte do země měřidel, měřítek a všeho dalšího, bez čeho si pořádnou dílnu nezařídíte. Takže šup tam a objednávejte.

Ano, je to tak. Ono je to vlastně základ skoro všeho. Vždyť i astronomové měří vzdálenosti mezi hvězdami. Neptejte se mne prosím vás jak, já to nevím a nejspíše ani oni sami. Prostě jeden vyběhne s pásmem k nějaké hvězdě, nahlásí, co změřil a jede se dál. A všichni jim to věří. Nebo snad o tom někdo pochybuje, že je vzdálenost Siria od Země 8 611 světelných let? Ani metr víc nebo míň? Hahahaha.

Zde nemáme možnost kontroly, že ano, kdežto když já budu tvrdit, že ta stěna je dlouhá patnáct metrů, a Mirek že je dlouhá metrů dvanáct, tak ji přeměříme a máme po problému. Takže jsme tu měli světelné roky, což je vzdálenost astronomická a nyní máme metry, což je vzdálenost normální, kterou chápe každý. Když se pak podíváme ještě níže jsou tu ještě centimetry, milimetry a … Měření je prostě základ všeho a přesné měření jsou ještě pevnější základy. Lidský zrak dojde tak ještě k milimetru, ale to už v některých případech s obtížemi. A což, má-li se měřit vzdálenost ještě menší? Pak se ovšem musíme nutně setkat s mikrometrem. Kdopak by asi neznal tak zvanou „šupleru“, že ano. Který z mužů by s ní neuměl zacházet, mimo mne tedy.

Nu, a to jsme u setin milimetru a můžeme směle zamířit k ještě menším vzdálenostem. Že tohle už není vzdálenost? Ale je, budeme měřit od bodu A do bodu B a mezi nimi nějaká vzdálenost je a musí být, i když to tak nevypadá. Takže poznáme další mikrometrické měřidlo a tím je například dutinové nebo třmenové. To je měřidel co? Dělník, který s nimi pracuje musí naprosto přesně vědět, jak s nimi zacházet, co s nimi lze měřit a také proto je třeba je mít naprosto přesné. A kde takováto přesná měřidla sehnat? Přece hned tady a zde. Stačí když kliknete na modrý odkaz výše a rázem se dostáváte do země měřidel, měřítek a všeho dalšího, bez čeho si pořádnou dílnu nezařídíte. Takže šup tam a objednávejte.

Ano, je to tak. Ono je to vlastně základ skoro všeho. Vždyť i astronomové měří vzdálenosti mezi hvězdami. Neptejte se mne prosím vás jak, já to nevím a nejspíše ani oni sami. Prostě jeden vyběhne s pásmem k nějaké hvězdě, nahlásí, co změřil a jede se dál. A všichni jim to věří. Nebo snad o tom někdo pochybuje, že je vzdálenost Siria od Země 8 611 světelných let? Ani metr víc nebo míň? Hahahaha.

Zde nemáme možnost kontroly, že ano, kdežto když já budu tvrdit, že ta stěna je dlouhá patnáct metrů, a Mirek že je dlouhá metrů dvanáct, tak ji přeměříme a máme po problému. Takže jsme tu měli světelné roky, což je vzdálenost astronomická a nyní máme metry, což je vzdálenost normální, kterou chápe každý. Když se pak podíváme ještě níže jsou tu ještě centimetry, milimetry a … Měření je prostě základ všeho a přesné měření jsou ještě pevnější základy. Lidský zrak dojde tak ještě k milimetru, ale to už v některých případech s obtížemi. A což, má-li se měřit vzdálenost ještě menší? Pak se ovšem musíme nutně setkat s mikrometrem. Kdopak by asi neznal tak zvanou „šupleru“, že ano. Který z mužů by s ní neuměl zacházet, mimo mne tedy.

Nu, a to jsme u setin milimetru a můžeme směle zamířit k ještě menším vzdálenostem. Že tohle už není vzdálenost? Ale je, budeme měřit od bodu A do bodu B a mezi nimi nějaká vzdálenost je a musí být, i když to tak nevypadá. Takže poznáme další mikrometrické měřidlo a tím je například dutinové nebo třmenové. To je měřidel co? Dělník, který s nimi pracuje musí naprosto přesně vědět, jak s nimi zacházet, co s nimi lze měřit a také proto je třeba je mít naprosto přesné. A kde takováto přesná měřidla sehnat? Přece hned tady a zde. Stačí když kliknete na modrý odkaz výše a rázem se dostáváte do země měřidel, měřítek a všeho dalšího, bez čeho si pořádnou dílnu nezařídíte. Takže šup tam a objednávejte.

Ano, je to tak. Ono je to vlastně základ skoro všeho. Vždyť i astronomové měří vzdálenosti mezi hvězdami. Neptejte se mne prosím vás jak, já to nevím a nejspíše ani oni sami. Prostě jeden vyběhne s pásmem k nějaké hvězdě, nahlásí, co změřil a jede se dál. A všichni jim to věří. Nebo snad o tom někdo pochybuje, že je vzdálenost Siria od Země 8 611 světelných let? Ani metr víc nebo míň? Hahahaha.

Zde nemáme možnost kontroly, že ano, kdežto když já budu tvrdit, že ta stěna je dlouhá patnáct metrů, a Mirek že je dlouhá metrů dvanáct, tak ji přeměříme a máme po problému. Takže jsme tu měli světelné roky, což je vzdálenost astronomická a nyní máme metry, což je vzdálenost normální, kterou chápe každý. Když se pak podíváme ještě níže jsou tu ještě centimetry, milimetry a … Měření je prostě základ všeho a přesné měření jsou ještě pevnější základy. Lidský zrak dojde tak ještě k milimetru, ale to už v některých případech s obtížemi. A což, má-li se měřit vzdálenost ještě menší? Pak se ovšem musíme nutně setkat s mikrometrem. Kdopak by asi neznal tak zvanou „šupleru“, že ano. Který z mužů by s ní neuměl zacházet, mimo mne tedy.

Nu, a to jsme u setin milimetru a můžeme směle zamířit k ještě menším vzdálenostem. Že tohle už není vzdálenost? Ale je, budeme měřit od bodu A do bodu B a mezi nimi nějaká vzdálenost je a musí být, i když to tak nevypadá. Takže poznáme další mikrometrické měřidlo a tím je například dutinové nebo třmenové. To je měřidel co? Dělník, který s nimi pracuje musí naprosto přesně vědět, jak s nimi zacházet, co s nimi lze měřit a také proto je třeba je mít naprosto přesné. A kde takováto přesná měřidla sehnat? Přece hned tady a zde. Stačí když kliknete na modrý odkaz výše a rázem se dostáváte do země měřidel, měřítek a všeho dalšího, bez čeho si pořádnou dílnu nezařídíte. Takže šup tam a objednávejte.

Ano, je to tak. Ono je to vlastně základ skoro všeho. Vždyť i astronomové měří vzdálenosti mezi hvězdami. Neptejte se mne prosím vás jak, já to nevím a nejspíše ani oni sami. Prostě jeden vyběhne s pásmem k nějaké hvězdě, nahlásí, co změřil a jede se dál. A všichni jim to věří. Nebo snad o tom někdo pochybuje, že je vzdálenost Siria od Země 8 611 světelných let? Ani metr víc nebo míň? Hahahaha.

Zde nemáme možnost kontroly, že ano, kdežto když já budu tvrdit, že ta stěna je dlouhá patnáct metrů, a Mirek že je dlouhá metrů dvanáct, tak ji přeměříme a máme po problému. Takže jsme tu měli světelné roky, což je vzdálenost astronomická a nyní máme metry, což je vzdálenost normální, kterou chápe každý. Když se pak podíváme ještě níže jsou tu ještě centimetry, milimetry a … Měření je prostě základ všeho a přesné měření jsou ještě pevnější základy. Lidský zrak dojde tak ještě k milimetru, ale to už v některých případech s obtížemi. A což, má-li se měřit vzdálenost ještě menší? Pak se ovšem musíme nutně setkat s mikrometrem. Kdopak by asi neznal tak zvanou „šupleru“, že ano. Který z mužů by s ní neuměl zacházet, mimo mne tedy.

Nu, a to jsme u setin milimetru a můžeme směle zamířit k ještě menším vzdálenostem. Že tohle už není vzdálenost? Ale je, budeme měřit od bodu A do bodu B a mezi nimi nějaká vzdálenost je a musí být, i když to tak nevypadá. Takže poznáme další mikrometrické měřidlo a tím je například dutinové nebo třmenové. To je měřidel co? Dělník, který s nimi pracuje musí naprosto přesně vědět, jak s nimi zacházet, co s nimi lze měřit a také proto je třeba je mít naprosto přesné. A kde takováto přesná měřidla sehnat? Přece hned tady a zde. Stačí když kliknete na modrý odkaz výše a rázem se dostáváte do země měřidel, měřítek a všeho dalšího, bez čeho si pořádnou dílnu nezařídíte. Takže šup tam a objednávejte.

Ano, je to tak. Ono je to vlastně základ skoro všeho. Vždyť i astronomové měří vzdálenosti mezi hvězdami. Neptejte se mne prosím vás jak, já to nevím a nejspíše ani oni sami. Prostě jeden vyběhne s pásmem k nějaké hvězdě, nahlásí, co změřil a jede se dál. A všichni jim to věří. Nebo snad o tom někdo pochybuje, že je vzdálenost Siria od Země 8 611 světelných let? Ani metr víc nebo míň? Hahahaha.

Zde nemáme možnost kontroly, že ano, kdežto když já budu tvrdit, že ta stěna je dlouhá patnáct metrů, a Mirek že je dlouhá metrů dvanáct, tak ji přeměříme a máme po problému. Takže jsme tu měli světelné roky, což je vzdálenost astronomická a nyní máme metry, což je vzdálenost normální, kterou chápe každý. Když se pak podíváme ještě níže jsou tu ještě centimetry, milimetry a … Měření je prostě základ všeho a přesné měření jsou ještě pevnější základy. Lidský zrak dojde tak ještě k milimetru, ale to už v některých případech s obtížemi. A což, má-li se měřit vzdálenost ještě menší? Pak se ovšem musíme nutně setkat s mikrometrem. Kdopak by asi neznal tak zvanou „šupleru“, že ano. Který z mužů by s ní neuměl zacházet, mimo mne tedy.

Nu, a to jsme u setin milimetru a můžeme směle zamířit k ještě menším vzdálenostem. Že tohle už není vzdálenost? Ale je, budeme měřit od bodu A do bodu B a mezi nimi nějaká vzdálenost je a musí být, i když to tak nevypadá. Takže poznáme další mikrometrické měřidlo a tím je například dutinové nebo třmenové. To je měřidel co? Dělník, který s nimi pracuje musí naprosto přesně vědět, jak s nimi zacházet, co s nimi lze měřit a také proto je třeba je mít naprosto přesné. A kde takováto přesná měřidla sehnat? Přece hned tady a zde. Stačí když kliknete na modrý odkaz výše a rázem se dostáváte do země měřidel, měřítek a všeho dalšího, bez čeho si pořádnou dílnu nezařídíte. Takže šup tam a objednávejte.