Blog

Česká republika, to je národ kutilů. Alespoň to o sobě tvrdíme a jak se tak rozhlížím kolem sebe, není to úplně pravda. Od totalitních dob, kdy bylo všeho nedostatek a člověk si musel všelijak poradit, už uplynula pěkná řádka let. Proto zde přinášíme tip na kus nábytku, který vám může velmi pomoci.

K čemu poličku z Ikei?

Něco tak jednoduchého si přece nemusíme kupovat. Stačí zajít do prvního hobby marketu, na který narazíte a koupit dvě dlouhé desky. Jednu jako hlavní část poličky a druhou jako přírubu, za kterou ji uchytíme ke zdi. Osobně doporučuji nějaké měkké světlé lakované dřevo, které je moderní a nevyžaduje tolik práce. Ovšem, kdo chce něco víc extra, může si objednat přímo nějakou exotiku, kterou ale většinou nedostane opracovanou nátěrem, a proto s ní přichází mnohem více potíží.

Dřevěná laťka o délce 1,5 metru nestojí více, než 90 korun. Doma stačí navrtat obě desky k sobě, nejlépe na třech místech za pomocí vrtačky a vrutů. Spojujeme desky tak, ať při pohledu zboku vytvoří písmeno T a nejlépe tak, aby jedna strana příruby byla 2x kratší než druhá. To poté zajistí stabilitu poličky a jednodušší připevnění ke zdi.

Vrtat musíme pomalu a není dobré vyvíjet moc velký tlak na dřevo – poté hrozí trhliny či lom ve struktuře desky.

Jakmile máme hotovo, vezmeme vrtačku a navrtáme do zdi 3 díry (nebo více, podle potřeby). Nejdříve zkontrolujeme plány domu, jestli nějak nenarušíme elektrické obvody. To by nebylo příjemné pro nás ani pro celou ulici, která by mohla následně skončit bez proudu.

Do děr natlučeme hmoždinky. Ty slouží k tomu, aby následně vrut nevyklouzl vlivem drolení omítky. Pak přiložíme poličku (taktéž již předvrtanou) a dokončíme naše dílo.

Doporučuji před naměřením použít vodováhu, abyste posléze nezjistili, že se vám věci kutálí dolů.

Celá výroba nevyjde na více než hodinu a vy budete mít úžasný kousek nábytku, přesně pode vašich představ. A až se vrátí druhá polovička z práce domů, určitě bude žasnout nad vaším výtvorem.

Česká republika, to je národ kutilů. Alespoň to o sobě tvrdíme a jak se tak rozhlížím kolem sebe, není to úplně pravda. Od totalitních dob, kdy bylo všeho nedostatek a člověk si musel všelijak poradit, už uplynula pěkná řádka let. Proto zde přinášíme tip na kus nábytku, který vám může velmi pomoci.

K čemu poličku z Ikei?

Něco tak jednoduchého si přece nemusíme kupovat. Stačí zajít do prvního hobby marketu, na který narazíte a koupit dvě dlouhé desky. Jednu jako hlavní část poličky a druhou jako přírubu, za kterou ji uchytíme ke zdi. Osobně doporučuji nějaké měkké světlé lakované dřevo, které je moderní a nevyžaduje tolik práce. Ovšem, kdo chce něco víc extra, může si objednat přímo nějakou exotiku, kterou ale většinou nedostane opracovanou nátěrem, a proto s ní přichází mnohem více potíží.

Dřevěná laťka o délce 1,5 metru nestojí více, než 90 korun. Doma stačí navrtat obě desky k sobě, nejlépe na třech místech za pomocí vrtačky a vrutů. Spojujeme desky tak, ať při pohledu zboku vytvoří písmeno T a nejlépe tak, aby jedna strana příruby byla 2x kratší než druhá. To poté zajistí stabilitu poličky a jednodušší připevnění ke zdi.

Vrtat musíme pomalu a není dobré vyvíjet moc velký tlak na dřevo – poté hrozí trhliny či lom ve struktuře desky.

Jakmile máme hotovo, vezmeme vrtačku a navrtáme do zdi 3 díry (nebo více, podle potřeby). Nejdříve zkontrolujeme plány domu, jestli nějak nenarušíme elektrické obvody. To by nebylo příjemné pro nás ani pro celou ulici, která by mohla následně skončit bez proudu.

Do děr natlučeme hmoždinky. Ty slouží k tomu, aby následně vrut nevyklouzl vlivem drolení omítky. Pak přiložíme poličku (taktéž již předvrtanou) a dokončíme naše dílo.

Doporučuji před naměřením použít vodováhu, abyste posléze nezjistili, že se vám věci kutálí dolů.

Celá výroba nevyjde na více než hodinu a vy budete mít úžasný kousek nábytku, přesně pode vašich představ. A až se vrátí druhá polovička z práce domů, určitě bude žasnout nad vaším výtvorem.

Česká republika, to je národ kutilů. Alespoň to o sobě tvrdíme a jak se tak rozhlížím kolem sebe, není to úplně pravda. Od totalitních dob, kdy bylo všeho nedostatek a člověk si musel všelijak poradit, už uplynula pěkná řádka let. Proto zde přinášíme tip na kus nábytku, který vám může velmi pomoci.

K čemu poličku z Ikei?

Něco tak jednoduchého si přece nemusíme kupovat. Stačí zajít do prvního hobby marketu, na který narazíte a koupit dvě dlouhé desky. Jednu jako hlavní část poličky a druhou jako přírubu, za kterou ji uchytíme ke zdi. Osobně doporučuji nějaké měkké světlé lakované dřevo, které je moderní a nevyžaduje tolik práce. Ovšem, kdo chce něco víc extra, může si objednat přímo nějakou exotiku, kterou ale většinou nedostane opracovanou nátěrem, a proto s ní přichází mnohem více potíží.

Dřevěná laťka o délce 1,5 metru nestojí více, než 90 korun. Doma stačí navrtat obě desky k sobě, nejlépe na třech místech za pomocí vrtačky a vrutů. Spojujeme desky tak, ať při pohledu zboku vytvoří písmeno T a nejlépe tak, aby jedna strana příruby byla 2x kratší než druhá. To poté zajistí stabilitu poličky a jednodušší připevnění ke zdi.

Vrtat musíme pomalu a není dobré vyvíjet moc velký tlak na dřevo – poté hrozí trhliny či lom ve struktuře desky.

Jakmile máme hotovo, vezmeme vrtačku a navrtáme do zdi 3 díry (nebo více, podle potřeby). Nejdříve zkontrolujeme plány domu, jestli nějak nenarušíme elektrické obvody. To by nebylo příjemné pro nás ani pro celou ulici, která by mohla následně skončit bez proudu.

Do děr natlučeme hmoždinky. Ty slouží k tomu, aby následně vrut nevyklouzl vlivem drolení omítky. Pak přiložíme poličku (taktéž již předvrtanou) a dokončíme naše dílo.

Doporučuji před naměřením použít vodováhu, abyste posléze nezjistili, že se vám věci kutálí dolů.

Celá výroba nevyjde na více než hodinu a vy budete mít úžasný kousek nábytku, přesně pode vašich představ. A až se vrátí druhá polovička z práce domů, určitě bude žasnout nad vaším výtvorem.

Česká republika, to je národ kutilů. Alespoň to o sobě tvrdíme a jak se tak rozhlížím kolem sebe, není to úplně pravda. Od totalitních dob, kdy bylo všeho nedostatek a člověk si musel všelijak poradit, už uplynula pěkná řádka let. Proto zde přinášíme tip na kus nábytku, který vám může velmi pomoci.

K čemu poličku z Ikei?

Něco tak jednoduchého si přece nemusíme kupovat. Stačí zajít do prvního hobby marketu, na který narazíte a koupit dvě dlouhé desky. Jednu jako hlavní část poličky a druhou jako přírubu, za kterou ji uchytíme ke zdi. Osobně doporučuji nějaké měkké světlé lakované dřevo, které je moderní a nevyžaduje tolik práce. Ovšem, kdo chce něco víc extra, může si objednat přímo nějakou exotiku, kterou ale většinou nedostane opracovanou nátěrem, a proto s ní přichází mnohem více potíží.

Dřevěná laťka o délce 1,5 metru nestojí více, než 90 korun. Doma stačí navrtat obě desky k sobě, nejlépe na třech místech za pomocí vrtačky a vrutů. Spojujeme desky tak, ať při pohledu zboku vytvoří písmeno T a nejlépe tak, aby jedna strana příruby byla 2x kratší než druhá. To poté zajistí stabilitu poličky a jednodušší připevnění ke zdi.

Vrtat musíme pomalu a není dobré vyvíjet moc velký tlak na dřevo – poté hrozí trhliny či lom ve struktuře desky.

Jakmile máme hotovo, vezmeme vrtačku a navrtáme do zdi 3 díry (nebo více, podle potřeby). Nejdříve zkontrolujeme plány domu, jestli nějak nenarušíme elektrické obvody. To by nebylo příjemné pro nás ani pro celou ulici, která by mohla následně skončit bez proudu.

Do děr natlučeme hmoždinky. Ty slouží k tomu, aby následně vrut nevyklouzl vlivem drolení omítky. Pak přiložíme poličku (taktéž již předvrtanou) a dokončíme naše dílo.

Doporučuji před naměřením použít vodováhu, abyste posléze nezjistili, že se vám věci kutálí dolů.

Celá výroba nevyjde na více než hodinu a vy budete mít úžasný kousek nábytku, přesně pode vašich představ. A až se vrátí druhá polovička z práce domů, určitě bude žasnout nad vaším výtvorem.

Česká republika, to je národ kutilů. Alespoň to o sobě tvrdíme a jak se tak rozhlížím kolem sebe, není to úplně pravda. Od totalitních dob, kdy bylo všeho nedostatek a člověk si musel všelijak poradit, už uplynula pěkná řádka let. Proto zde přinášíme tip na kus nábytku, který vám může velmi pomoci.

K čemu poličku z Ikei?

Něco tak jednoduchého si přece nemusíme kupovat. Stačí zajít do prvního hobby marketu, na který narazíte a koupit dvě dlouhé desky. Jednu jako hlavní část poličky a druhou jako přírubu, za kterou ji uchytíme ke zdi. Osobně doporučuji nějaké měkké světlé lakované dřevo, které je moderní a nevyžaduje tolik práce. Ovšem, kdo chce něco víc extra, může si objednat přímo nějakou exotiku, kterou ale většinou nedostane opracovanou nátěrem, a proto s ní přichází mnohem více potíží.

Dřevěná laťka o délce 1,5 metru nestojí více, než 90 korun. Doma stačí navrtat obě desky k sobě, nejlépe na třech místech za pomocí vrtačky a vrutů. Spojujeme desky tak, ať při pohledu zboku vytvoří písmeno T a nejlépe tak, aby jedna strana příruby byla 2x kratší než druhá. To poté zajistí stabilitu poličky a jednodušší připevnění ke zdi.

Vrtat musíme pomalu a není dobré vyvíjet moc velký tlak na dřevo – poté hrozí trhliny či lom ve struktuře desky.

Jakmile máme hotovo, vezmeme vrtačku a navrtáme do zdi 3 díry (nebo více, podle potřeby). Nejdříve zkontrolujeme plány domu, jestli nějak nenarušíme elektrické obvody. To by nebylo příjemné pro nás ani pro celou ulici, která by mohla následně skončit bez proudu.

Do děr natlučeme hmoždinky. Ty slouží k tomu, aby následně vrut nevyklouzl vlivem drolení omítky. Pak přiložíme poličku (taktéž již předvrtanou) a dokončíme naše dílo.

Doporučuji před naměřením použít vodováhu, abyste posléze nezjistili, že se vám věci kutálí dolů.

Celá výroba nevyjde na více než hodinu a vy budete mít úžasný kousek nábytku, přesně pode vašich představ. A až se vrátí druhá polovička z práce domů, určitě bude žasnout nad vaším výtvorem.

Česká republika, to je národ kutilů. Alespoň to o sobě tvrdíme a jak se tak rozhlížím kolem sebe, není to úplně pravda. Od totalitních dob, kdy bylo všeho nedostatek a člověk si musel všelijak poradit, už uplynula pěkná řádka let. Proto zde přinášíme tip na kus nábytku, který vám může velmi pomoci.

K čemu poličku z Ikei?

Něco tak jednoduchého si přece nemusíme kupovat. Stačí zajít do prvního hobby marketu, na který narazíte a koupit dvě dlouhé desky. Jednu jako hlavní část poličky a druhou jako přírubu, za kterou ji uchytíme ke zdi. Osobně doporučuji nějaké měkké světlé lakované dřevo, které je moderní a nevyžaduje tolik práce. Ovšem, kdo chce něco víc extra, může si objednat přímo nějakou exotiku, kterou ale většinou nedostane opracovanou nátěrem, a proto s ní přichází mnohem více potíží.

Dřevěná laťka o délce 1,5 metru nestojí více, než 90 korun. Doma stačí navrtat obě desky k sobě, nejlépe na třech místech za pomocí vrtačky a vrutů. Spojujeme desky tak, ať při pohledu zboku vytvoří písmeno T a nejlépe tak, aby jedna strana příruby byla 2x kratší než druhá. To poté zajistí stabilitu poličky a jednodušší připevnění ke zdi.

Vrtat musíme pomalu a není dobré vyvíjet moc velký tlak na dřevo – poté hrozí trhliny či lom ve struktuře desky.

Jakmile máme hotovo, vezmeme vrtačku a navrtáme do zdi 3 díry (nebo více, podle potřeby). Nejdříve zkontrolujeme plány domu, jestli nějak nenarušíme elektrické obvody. To by nebylo příjemné pro nás ani pro celou ulici, která by mohla následně skončit bez proudu.

Do děr natlučeme hmoždinky. Ty slouží k tomu, aby následně vrut nevyklouzl vlivem drolení omítky. Pak přiložíme poličku (taktéž již předvrtanou) a dokončíme naše dílo.

Doporučuji před naměřením použít vodováhu, abyste posléze nezjistili, že se vám věci kutálí dolů.

Celá výroba nevyjde na více než hodinu a vy budete mít úžasný kousek nábytku, přesně pode vašich představ. A až se vrátí druhá polovička z práce domů, určitě bude žasnout nad vaším výtvorem.

Pokud chovám kočku v domácím prostředí nebo nám alespoň na noc chodí domů, tak určitě budeme muset řešit to, kam si kočička v případě potřeby dojde na záchod. Na některých videích na YouTube můžete vidět, že mají kočky naučené přímo na lidskou toaletu, ale to se nepovede každému, aby si takto zvíře vycvičil.

Musíme tedy koupit vhodný záchůdek. Záchůdek naleznete na internetu na nějakém e-shopu nebo přímo v prodejně, která je zaměřená na zvířata. Dnes již existují takové, ve kterých mají kočičáci soukromí. Jsou do nich dvířka a je k nim i filtr, který zabraňuje zápachu.

Do něj musíme pořídit kočkolit. Naši miláčci totiž vykonávají potřebu do nějakého měkkého substrátu, který vždy potřebuje zahrabat. Na výběr máme několik druhů.

První varianta, která je velice oblíbená až jedna z nejoblíbenějších, tak je Bentonit. Jedná se o přírodní druh jílu, který je velice oblíbený, a to z jednoho prostého důvodu. Skvěle saje vodu a nasává i pachy. Pokud tedy zvíře vykoná potřebu, tak se poté vykoná hrudka, kterou je poté velice jednoduché vyndat a záchůdek tak zůstává čistý.

Pokud se budeme bavit o čistotě záchodu, tak musíme velmi pečlivě dbát na to, aby byl vždy čistý, aby tam kočka chtěla chodit. Jsou to totiž velice čistotná zvířata. Pokud nebude odpovídat místnůstka jejím potřebám, tak si najde jiné místo, kde vykoná potřebu. Nevýhodou bentonitu může být jeho váha. Likvidujeme jej do klasického směsného odpadu.

Druhou variantou je silica gel. Skvěle saje vodu i pachy. Méně kvalitní kočkolity mohou zapáchat. Opět likvidujeme do směsného odpadu.

Třetí variantou jsou ty, které jsou na přírodní bázi. Mají jednu obrovskou výhodu a to tu, že jsou ekologické. Jsou z přírodních materiálů. Můžeme je tedy i ekologicky likvidovat. Může se vyhazovat do WC, ale lepší je varianta kompostování. Nevýhodou je, že je lehký a může se tak lehce zachytit na srsti hlavně dlouhosrstých kočičáků.

Pokud chovám kočku v domácím prostředí nebo nám alespoň na noc chodí domů, tak určitě budeme muset řešit to, kam si kočička v případě potřeby dojde na záchod. Na některých videích na YouTube můžete vidět, že mají kočky naučené přímo na lidskou toaletu, ale to se nepovede každému, aby si takto zvíře vycvičil.

Musíme tedy koupit vhodný záchůdek. Záchůdek naleznete na internetu na nějakém e-shopu nebo přímo v prodejně, která je zaměřená na zvířata. Dnes již existují takové, ve kterých mají kočičáci soukromí. Jsou do nich dvířka a je k nim i filtr, který zabraňuje zápachu.

Do něj musíme pořídit kočkolit. Naši miláčci totiž vykonávají potřebu do nějakého měkkého substrátu, který vždy potřebuje zahrabat. Na výběr máme několik druhů.

První varianta, která je velice oblíbená až jedna z nejoblíbenějších, tak je Bentonit. Jedná se o přírodní druh jílu, který je velice oblíbený, a to z jednoho prostého důvodu. Skvěle saje vodu a nasává i pachy. Pokud tedy zvíře vykoná potřebu, tak se poté vykoná hrudka, kterou je poté velice jednoduché vyndat a záchůdek tak zůstává čistý.

Pokud se budeme bavit o čistotě záchodu, tak musíme velmi pečlivě dbát na to, aby byl vždy čistý, aby tam kočka chtěla chodit. Jsou to totiž velice čistotná zvířata. Pokud nebude odpovídat místnůstka jejím potřebám, tak si najde jiné místo, kde vykoná potřebu. Nevýhodou bentonitu může být jeho váha. Likvidujeme jej do klasického směsného odpadu.

Druhou variantou je silica gel. Skvěle saje vodu i pachy. Méně kvalitní kočkolity mohou zapáchat. Opět likvidujeme do směsného odpadu.

Třetí variantou jsou ty, které jsou na přírodní bázi. Mají jednu obrovskou výhodu a to tu, že jsou ekologické. Jsou z přírodních materiálů. Můžeme je tedy i ekologicky likvidovat. Může se vyhazovat do WC, ale lepší je varianta kompostování. Nevýhodou je, že je lehký a může se tak lehce zachytit na srsti hlavně dlouhosrstých kočičáků.

Pokud chovám kočku v domácím prostředí nebo nám alespoň na noc chodí domů, tak určitě budeme muset řešit to, kam si kočička v případě potřeby dojde na záchod. Na některých videích na YouTube můžete vidět, že mají kočky naučené přímo na lidskou toaletu, ale to se nepovede každému, aby si takto zvíře vycvičil.

Musíme tedy koupit vhodný záchůdek. Záchůdek naleznete na internetu na nějakém e-shopu nebo přímo v prodejně, která je zaměřená na zvířata. Dnes již existují takové, ve kterých mají kočičáci soukromí. Jsou do nich dvířka a je k nim i filtr, který zabraňuje zápachu.

Do něj musíme pořídit kočkolit. Naši miláčci totiž vykonávají potřebu do nějakého měkkého substrátu, který vždy potřebuje zahrabat. Na výběr máme několik druhů.

První varianta, která je velice oblíbená až jedna z nejoblíbenějších, tak je Bentonit. Jedná se o přírodní druh jílu, který je velice oblíbený, a to z jednoho prostého důvodu. Skvěle saje vodu a nasává i pachy. Pokud tedy zvíře vykoná potřebu, tak se poté vykoná hrudka, kterou je poté velice jednoduché vyndat a záchůdek tak zůstává čistý.

Pokud se budeme bavit o čistotě záchodu, tak musíme velmi pečlivě dbát na to, aby byl vždy čistý, aby tam kočka chtěla chodit. Jsou to totiž velice čistotná zvířata. Pokud nebude odpovídat místnůstka jejím potřebám, tak si najde jiné místo, kde vykoná potřebu. Nevýhodou bentonitu může být jeho váha. Likvidujeme jej do klasického směsného odpadu.

Druhou variantou je silica gel. Skvěle saje vodu i pachy. Méně kvalitní kočkolity mohou zapáchat. Opět likvidujeme do směsného odpadu.

Třetí variantou jsou ty, které jsou na přírodní bázi. Mají jednu obrovskou výhodu a to tu, že jsou ekologické. Jsou z přírodních materiálů. Můžeme je tedy i ekologicky likvidovat. Může se vyhazovat do WC, ale lepší je varianta kompostování. Nevýhodou je, že je lehký a může se tak lehce zachytit na srsti hlavně dlouhosrstých kočičáků.

Pokud chovám kočku v domácím prostředí nebo nám alespoň na noc chodí domů, tak určitě budeme muset řešit to, kam si kočička v případě potřeby dojde na záchod. Na některých videích na YouTube můžete vidět, že mají kočky naučené přímo na lidskou toaletu, ale to se nepovede každému, aby si takto zvíře vycvičil.

Musíme tedy koupit vhodný záchůdek. Záchůdek naleznete na internetu na nějakém e-shopu nebo přímo v prodejně, která je zaměřená na zvířata. Dnes již existují takové, ve kterých mají kočičáci soukromí. Jsou do nich dvířka a je k nim i filtr, který zabraňuje zápachu.

Do něj musíme pořídit kočkolit. Naši miláčci totiž vykonávají potřebu do nějakého měkkého substrátu, který vždy potřebuje zahrabat. Na výběr máme několik druhů.

První varianta, která je velice oblíbená až jedna z nejoblíbenějších, tak je Bentonit. Jedná se o přírodní druh jílu, který je velice oblíbený, a to z jednoho prostého důvodu. Skvěle saje vodu a nasává i pachy. Pokud tedy zvíře vykoná potřebu, tak se poté vykoná hrudka, kterou je poté velice jednoduché vyndat a záchůdek tak zůstává čistý.

Pokud se budeme bavit o čistotě záchodu, tak musíme velmi pečlivě dbát na to, aby byl vždy čistý, aby tam kočka chtěla chodit. Jsou to totiž velice čistotná zvířata. Pokud nebude odpovídat místnůstka jejím potřebám, tak si najde jiné místo, kde vykoná potřebu. Nevýhodou bentonitu může být jeho váha. Likvidujeme jej do klasického směsného odpadu.

Druhou variantou je silica gel. Skvěle saje vodu i pachy. Méně kvalitní kočkolity mohou zapáchat. Opět likvidujeme do směsného odpadu.

Třetí variantou jsou ty, které jsou na přírodní bázi. Mají jednu obrovskou výhodu a to tu, že jsou ekologické. Jsou z přírodních materiálů. Můžeme je tedy i ekologicky likvidovat. Může se vyhazovat do WC, ale lepší je varianta kompostování. Nevýhodou je, že je lehký a může se tak lehce zachytit na srsti hlavně dlouhosrstých kočičáků.