Blog

Pokud patříte k majitelům vozů, jejichž výfukové plyny jsou,,bezbarvé“, potom je gratulace na místě. Pokud je to naopak, potom zbystřete a zkuste zajet s autem do servisu. Barevné varianty, které se mohou vyskytnout jsou celkem tři. Černá, bílá a modrá. A co která barva znamená?

Černý kouř
Pokud motor vašeho vozidla je upravený a turbodieslový, můžete zůstat v klidu. V tomto případě je černá barva vcelku obvyklá. V opačném případě může černý kouř poukazovat na několik možných závad.
· Možná nutná výměna vzduchového filtru (s největší pravděpodobností bude zanešený)
· Jiné překážky v sání
· Ucpané zpětné palivové vedení
· Protékající vstřiky

Modrý kouř
Ten je jednou z nejhorších možných variant, které se mohou u vašeho vozidla vyskytnout. Tato barva kouře totiž signalizuje přítomnost oleje tam, kde nemá co dělat. Ve spalovacím systému. Jak se tam dostane? Možností je několik. Poškozený píst, dřík ventilu nebo i jiné těstnění v těchto místech. Pokud zpozorujete, že váš automobil zanechává modrou, kouřovou stopu, zajeďte co nejdříve do servisu, kde zkušení automechanici zjistí příčinu a opraví ji. Čím déle budete automobil nechávat napospas osudu, tím více bude trpět vaše peněženka.

Bílý kouř
Můžete ho pozorovat převážně v zimním období nebo při ranních odjezdech např. do zaměstnání, kdy je motor tzv. studený. Jedná se totiž o páru, která vzniká zahříváním vlhkosti, která se usadila ve výfukovém potrubí. Po zahřátí motoru, obvykle po pár kilometrech by tento jev měl vymizet.
Pokud je ale parné letní odpoledne a vy přesto pozorujete bílý dým, vycházející ze zadní části vašeho vozu, nemusí to být zpravidla dobré znamení. Nejčastější příčinou bývá prasklé těsnění hlavy válců, tím pádem i prosakující chladící kapalina, která se dostává ven jako pára.

Neignorujte tyto varovné signály. Auto se vám tímto způsobem snaží dát najevo, že by rádo sloužilo ještě dlouhá léta, ale momentálně potřebuje návštěvu servisu, aby tomu tak mohlo být.

Pokud patříte k majitelům vozů, jejichž výfukové plyny jsou,,bezbarvé“, potom je gratulace na místě. Pokud je to naopak, potom zbystřete a zkuste zajet s autem do servisu. Barevné varianty, které se mohou vyskytnout jsou celkem tři. Černá, bílá a modrá. A co která barva znamená?

Černý kouř
Pokud motor vašeho vozidla je upravený a turbodieslový, můžete zůstat v klidu. V tomto případě je černá barva vcelku obvyklá. V opačném případě může černý kouř poukazovat na několik možných závad.
· Možná nutná výměna vzduchového filtru (s největší pravděpodobností bude zanešený)
· Jiné překážky v sání
· Ucpané zpětné palivové vedení
· Protékající vstřiky

Modrý kouř
Ten je jednou z nejhorších možných variant, které se mohou u vašeho vozidla vyskytnout. Tato barva kouře totiž signalizuje přítomnost oleje tam, kde nemá co dělat. Ve spalovacím systému. Jak se tam dostane? Možností je několik. Poškozený píst, dřík ventilu nebo i jiné těstnění v těchto místech. Pokud zpozorujete, že váš automobil zanechává modrou, kouřovou stopu, zajeďte co nejdříve do servisu, kde zkušení automechanici zjistí příčinu a opraví ji. Čím déle budete automobil nechávat napospas osudu, tím více bude trpět vaše peněženka.

Bílý kouř
Můžete ho pozorovat převážně v zimním období nebo při ranních odjezdech např. do zaměstnání, kdy je motor tzv. studený. Jedná se totiž o páru, která vzniká zahříváním vlhkosti, která se usadila ve výfukovém potrubí. Po zahřátí motoru, obvykle po pár kilometrech by tento jev měl vymizet.
Pokud je ale parné letní odpoledne a vy přesto pozorujete bílý dým, vycházející ze zadní části vašeho vozu, nemusí to být zpravidla dobré znamení. Nejčastější příčinou bývá prasklé těsnění hlavy válců, tím pádem i prosakující chladící kapalina, která se dostává ven jako pára.

Neignorujte tyto varovné signály. Auto se vám tímto způsobem snaží dát najevo, že by rádo sloužilo ještě dlouhá léta, ale momentálně potřebuje návštěvu servisu, aby tomu tak mohlo být.

Pokud patříte k majitelům vozů, jejichž výfukové plyny jsou,,bezbarvé“, potom je gratulace na místě. Pokud je to naopak, potom zbystřete a zkuste zajet s autem do servisu. Barevné varianty, které se mohou vyskytnout jsou celkem tři. Černá, bílá a modrá. A co která barva znamená?

Černý kouř
Pokud motor vašeho vozidla je upravený a turbodieslový, můžete zůstat v klidu. V tomto případě je černá barva vcelku obvyklá. V opačném případě může černý kouř poukazovat na několik možných závad.
· Možná nutná výměna vzduchového filtru (s největší pravděpodobností bude zanešený)
· Jiné překážky v sání
· Ucpané zpětné palivové vedení
· Protékající vstřiky

Modrý kouř
Ten je jednou z nejhorších možných variant, které se mohou u vašeho vozidla vyskytnout. Tato barva kouře totiž signalizuje přítomnost oleje tam, kde nemá co dělat. Ve spalovacím systému. Jak se tam dostane? Možností je několik. Poškozený píst, dřík ventilu nebo i jiné těstnění v těchto místech. Pokud zpozorujete, že váš automobil zanechává modrou, kouřovou stopu, zajeďte co nejdříve do servisu, kde zkušení automechanici zjistí příčinu a opraví ji. Čím déle budete automobil nechávat napospas osudu, tím více bude trpět vaše peněženka.

Bílý kouř
Můžete ho pozorovat převážně v zimním období nebo při ranních odjezdech např. do zaměstnání, kdy je motor tzv. studený. Jedná se totiž o páru, která vzniká zahříváním vlhkosti, která se usadila ve výfukovém potrubí. Po zahřátí motoru, obvykle po pár kilometrech by tento jev měl vymizet.
Pokud je ale parné letní odpoledne a vy přesto pozorujete bílý dým, vycházející ze zadní části vašeho vozu, nemusí to být zpravidla dobré znamení. Nejčastější příčinou bývá prasklé těsnění hlavy válců, tím pádem i prosakující chladící kapalina, která se dostává ven jako pára.

Neignorujte tyto varovné signály. Auto se vám tímto způsobem snaží dát najevo, že by rádo sloužilo ještě dlouhá léta, ale momentálně potřebuje návštěvu servisu, aby tomu tak mohlo být.

Pokud patříte k majitelům vozů, jejichž výfukové plyny jsou,,bezbarvé“, potom je gratulace na místě. Pokud je to naopak, potom zbystřete a zkuste zajet s autem do servisu. Barevné varianty, které se mohou vyskytnout jsou celkem tři. Černá, bílá a modrá. A co která barva znamená?

Černý kouř
Pokud motor vašeho vozidla je upravený a turbodieslový, můžete zůstat v klidu. V tomto případě je černá barva vcelku obvyklá. V opačném případě může černý kouř poukazovat na několik možných závad.
· Možná nutná výměna vzduchového filtru (s největší pravděpodobností bude zanešený)
· Jiné překážky v sání
· Ucpané zpětné palivové vedení
· Protékající vstřiky

Modrý kouř
Ten je jednou z nejhorších možných variant, které se mohou u vašeho vozidla vyskytnout. Tato barva kouře totiž signalizuje přítomnost oleje tam, kde nemá co dělat. Ve spalovacím systému. Jak se tam dostane? Možností je několik. Poškozený píst, dřík ventilu nebo i jiné těstnění v těchto místech. Pokud zpozorujete, že váš automobil zanechává modrou, kouřovou stopu, zajeďte co nejdříve do servisu, kde zkušení automechanici zjistí příčinu a opraví ji. Čím déle budete automobil nechávat napospas osudu, tím více bude trpět vaše peněženka.

Bílý kouř
Můžete ho pozorovat převážně v zimním období nebo při ranních odjezdech např. do zaměstnání, kdy je motor tzv. studený. Jedná se totiž o páru, která vzniká zahříváním vlhkosti, která se usadila ve výfukovém potrubí. Po zahřátí motoru, obvykle po pár kilometrech by tento jev měl vymizet.
Pokud je ale parné letní odpoledne a vy přesto pozorujete bílý dým, vycházející ze zadní části vašeho vozu, nemusí to být zpravidla dobré znamení. Nejčastější příčinou bývá prasklé těsnění hlavy válců, tím pádem i prosakující chladící kapalina, která se dostává ven jako pára.

Neignorujte tyto varovné signály. Auto se vám tímto způsobem snaží dát najevo, že by rádo sloužilo ještě dlouhá léta, ale momentálně potřebuje návštěvu servisu, aby tomu tak mohlo být.

Při zpracování SWOT analýzy se provádí analýza makroprostředí, následně se provede analýza mikroprostředí. V závěru se tyto dvě provedené analýzy sloučí.

1) Posuzování silných/slabých stránek, příležitostí/ohrožení – obvykle sestavíme tabulku, která zaznamenává hodnocené faktory, a posouzení stavu (dobrý, průměrný, špatný).

2)Pro hodnocení výkonnosti a závažnosti silných/slabých stránek ve vzájemných souvislostech se používá matice závažnost/výkonnost, která nabízí čtyři základní alternativy –

·         1. kvadrant – faktory zde mají nízkou výkonnost, proto potřebují vzhledem ke své vysoké důležitosti posílit.
·         2. kvadrant – faktory jsou pro prosperitu firmy nejdůležitější, proto se podnikatel musí soustředit na udržení jejich pozice.
·         3. kvadrant – obsahuje nepříliš důležité faktory, které nejsou pro budoucnost podniku prioritní.
·         4. kvadrant – faktory mají sice malou důležitost, zároveň jsou však výrazně silnými stránkami. Proto je nutné posoudit úsilí, které do jejich podpory bude podnik věnovat.

3) Pro posuzování příležitosti a hrozeb se využívá také matice, a to matice příležitostí a matice ohrožení.

·         Matice příležitosti – identifikuje marketingové příležitosti firmy, ohodnotit je z hlediska jejich přitažlivosti pro firmu a pravděpodobnost úspěchu, podle hodnocení zařadit příležitosti do matice. Nejlépe využitelná příležitost je v levém horním kvadrantu, nejméně vhodné příležitosti se nacházejí v pravém dolním kvadrantu. Pravý horní kvadrant představuje příležitosti, které jsou pro firmu sice atraktivní, ale obtížně realizovatelné. Příležitosti v levém dolním kvadrantu nejsou pro firmu ani příliš atraktivní, ani nemají velkou naději na úspěch.

·         Hodnocení ohrožení – je potřeba identifikovat ohrožení firmy, ohodnotit jednotlivá ohrožení dle pravděpodobnosti jejich výskytu a míry jejich závažnosti pro firmu. Nejvýraznější hrozby jsou umístěny v levém horním kvadrantu. Ohrožení v pravém dolním kvadrantu jsou pro firmu příliš nepodstatná. Hrozby v levém dolním a pravém horním kvadrantu sice bezprostředně podnik neohrožují, ale podnikatel by je vzhledem k dalšímu možnému budoucímu vývoji neměl podceňovat.
Výsledky SWOT analýzy lze následně představit ve výčtu nebo v tabulce. Analýza se vždy sestavuje pro konkrétní časové období. Musí být opatřená komentářem, který –
·         Dokládá vzájemné souvislosti jednotlivých faktorů
·         Vysvětluje, jak je možno konkrétní faktory využít
·         Které z nich je třeba eliminovat
·         Jaké úsilí je pro to třeba vynaložit
·         Jaké se mají podniknout kroky apod.

Při zpracování SWOT analýzy se provádí analýza makroprostředí, následně se provede analýza mikroprostředí. V závěru se tyto dvě provedené analýzy sloučí.

1) Posuzování silných/slabých stránek, příležitostí/ohrožení – obvykle sestavíme tabulku, která zaznamenává hodnocené faktory, a posouzení stavu (dobrý, průměrný, špatný).

2)Pro hodnocení výkonnosti a závažnosti silných/slabých stránek ve vzájemných souvislostech se používá matice závažnost/výkonnost, která nabízí čtyři základní alternativy –

·         1. kvadrant – faktory zde mají nízkou výkonnost, proto potřebují vzhledem ke své vysoké důležitosti posílit.
·         2. kvadrant – faktory jsou pro prosperitu firmy nejdůležitější, proto se podnikatel musí soustředit na udržení jejich pozice.
·         3. kvadrant – obsahuje nepříliš důležité faktory, které nejsou pro budoucnost podniku prioritní.
·         4. kvadrant – faktory mají sice malou důležitost, zároveň jsou však výrazně silnými stránkami. Proto je nutné posoudit úsilí, které do jejich podpory bude podnik věnovat.

3) Pro posuzování příležitosti a hrozeb se využívá také matice, a to matice příležitostí a matice ohrožení.

·         Matice příležitosti – identifikuje marketingové příležitosti firmy, ohodnotit je z hlediska jejich přitažlivosti pro firmu a pravděpodobnost úspěchu, podle hodnocení zařadit příležitosti do matice. Nejlépe využitelná příležitost je v levém horním kvadrantu, nejméně vhodné příležitosti se nacházejí v pravém dolním kvadrantu. Pravý horní kvadrant představuje příležitosti, které jsou pro firmu sice atraktivní, ale obtížně realizovatelné. Příležitosti v levém dolním kvadrantu nejsou pro firmu ani příliš atraktivní, ani nemají velkou naději na úspěch.

·         Hodnocení ohrožení – je potřeba identifikovat ohrožení firmy, ohodnotit jednotlivá ohrožení dle pravděpodobnosti jejich výskytu a míry jejich závažnosti pro firmu. Nejvýraznější hrozby jsou umístěny v levém horním kvadrantu. Ohrožení v pravém dolním kvadrantu jsou pro firmu příliš nepodstatná. Hrozby v levém dolním a pravém horním kvadrantu sice bezprostředně podnik neohrožují, ale podnikatel by je vzhledem k dalšímu možnému budoucímu vývoji neměl podceňovat.
Výsledky SWOT analýzy lze následně představit ve výčtu nebo v tabulce. Analýza se vždy sestavuje pro konkrétní časové období. Musí být opatřená komentářem, který –
·         Dokládá vzájemné souvislosti jednotlivých faktorů
·         Vysvětluje, jak je možno konkrétní faktory využít
·         Které z nich je třeba eliminovat
·         Jaké úsilí je pro to třeba vynaložit
·         Jaké se mají podniknout kroky apod.

Při zpracování SWOT analýzy se provádí analýza makroprostředí, následně se provede analýza mikroprostředí. V závěru se tyto dvě provedené analýzy sloučí.

1) Posuzování silných/slabých stránek, příležitostí/ohrožení – obvykle sestavíme tabulku, která zaznamenává hodnocené faktory, a posouzení stavu (dobrý, průměrný, špatný).

2)Pro hodnocení výkonnosti a závažnosti silných/slabých stránek ve vzájemných souvislostech se používá matice závažnost/výkonnost, která nabízí čtyři základní alternativy –

·         1. kvadrant – faktory zde mají nízkou výkonnost, proto potřebují vzhledem ke své vysoké důležitosti posílit.
·         2. kvadrant – faktory jsou pro prosperitu firmy nejdůležitější, proto se podnikatel musí soustředit na udržení jejich pozice.
·         3. kvadrant – obsahuje nepříliš důležité faktory, které nejsou pro budoucnost podniku prioritní.
·         4. kvadrant – faktory mají sice malou důležitost, zároveň jsou však výrazně silnými stránkami. Proto je nutné posoudit úsilí, které do jejich podpory bude podnik věnovat.

3) Pro posuzování příležitosti a hrozeb se využívá také matice, a to matice příležitostí a matice ohrožení.

·         Matice příležitosti – identifikuje marketingové příležitosti firmy, ohodnotit je z hlediska jejich přitažlivosti pro firmu a pravděpodobnost úspěchu, podle hodnocení zařadit příležitosti do matice. Nejlépe využitelná příležitost je v levém horním kvadrantu, nejméně vhodné příležitosti se nacházejí v pravém dolním kvadrantu. Pravý horní kvadrant představuje příležitosti, které jsou pro firmu sice atraktivní, ale obtížně realizovatelné. Příležitosti v levém dolním kvadrantu nejsou pro firmu ani příliš atraktivní, ani nemají velkou naději na úspěch.

·         Hodnocení ohrožení – je potřeba identifikovat ohrožení firmy, ohodnotit jednotlivá ohrožení dle pravděpodobnosti jejich výskytu a míry jejich závažnosti pro firmu. Nejvýraznější hrozby jsou umístěny v levém horním kvadrantu. Ohrožení v pravém dolním kvadrantu jsou pro firmu příliš nepodstatná. Hrozby v levém dolním a pravém horním kvadrantu sice bezprostředně podnik neohrožují, ale podnikatel by je vzhledem k dalšímu možnému budoucímu vývoji neměl podceňovat.
Výsledky SWOT analýzy lze následně představit ve výčtu nebo v tabulce. Analýza se vždy sestavuje pro konkrétní časové období. Musí být opatřená komentářem, který –
·         Dokládá vzájemné souvislosti jednotlivých faktorů
·         Vysvětluje, jak je možno konkrétní faktory využít
·         Které z nich je třeba eliminovat
·         Jaké úsilí je pro to třeba vynaložit
·         Jaké se mají podniknout kroky apod.

Při zpracování SWOT analýzy se provádí analýza makroprostředí, následně se provede analýza mikroprostředí. V závěru se tyto dvě provedené analýzy sloučí.

1) Posuzování silných/slabých stránek, příležitostí/ohrožení – obvykle sestavíme tabulku, která zaznamenává hodnocené faktory, a posouzení stavu (dobrý, průměrný, špatný).

2)Pro hodnocení výkonnosti a závažnosti silných/slabých stránek ve vzájemných souvislostech se používá matice závažnost/výkonnost, která nabízí čtyři základní alternativy –

·         1. kvadrant – faktory zde mají nízkou výkonnost, proto potřebují vzhledem ke své vysoké důležitosti posílit.
·         2. kvadrant – faktory jsou pro prosperitu firmy nejdůležitější, proto se podnikatel musí soustředit na udržení jejich pozice.
·         3. kvadrant – obsahuje nepříliš důležité faktory, které nejsou pro budoucnost podniku prioritní.
·         4. kvadrant – faktory mají sice malou důležitost, zároveň jsou však výrazně silnými stránkami. Proto je nutné posoudit úsilí, které do jejich podpory bude podnik věnovat.

3) Pro posuzování příležitosti a hrozeb se využívá také matice, a to matice příležitostí a matice ohrožení.

·         Matice příležitosti – identifikuje marketingové příležitosti firmy, ohodnotit je z hlediska jejich přitažlivosti pro firmu a pravděpodobnost úspěchu, podle hodnocení zařadit příležitosti do matice. Nejlépe využitelná příležitost je v levém horním kvadrantu, nejméně vhodné příležitosti se nacházejí v pravém dolním kvadrantu. Pravý horní kvadrant představuje příležitosti, které jsou pro firmu sice atraktivní, ale obtížně realizovatelné. Příležitosti v levém dolním kvadrantu nejsou pro firmu ani příliš atraktivní, ani nemají velkou naději na úspěch.

·         Hodnocení ohrožení – je potřeba identifikovat ohrožení firmy, ohodnotit jednotlivá ohrožení dle pravděpodobnosti jejich výskytu a míry jejich závažnosti pro firmu. Nejvýraznější hrozby jsou umístěny v levém horním kvadrantu. Ohrožení v pravém dolním kvadrantu jsou pro firmu příliš nepodstatná. Hrozby v levém dolním a pravém horním kvadrantu sice bezprostředně podnik neohrožují, ale podnikatel by je vzhledem k dalšímu možnému budoucímu vývoji neměl podceňovat.
Výsledky SWOT analýzy lze následně představit ve výčtu nebo v tabulce. Analýza se vždy sestavuje pro konkrétní časové období. Musí být opatřená komentářem, který –
·         Dokládá vzájemné souvislosti jednotlivých faktorů
·         Vysvětluje, jak je možno konkrétní faktory využít
·         Které z nich je třeba eliminovat
·         Jaké úsilí je pro to třeba vynaložit
·         Jaké se mají podniknout kroky apod.

Při zpracování SWOT analýzy se provádí analýza makroprostředí, následně se provede analýza mikroprostředí. V závěru se tyto dvě provedené analýzy sloučí.

1) Posuzování silných/slabých stránek, příležitostí/ohrožení – obvykle sestavíme tabulku, která zaznamenává hodnocené faktory, a posouzení stavu (dobrý, průměrný, špatný).

2)Pro hodnocení výkonnosti a závažnosti silných/slabých stránek ve vzájemných souvislostech se používá matice závažnost/výkonnost, která nabízí čtyři základní alternativy –

·         1. kvadrant – faktory zde mají nízkou výkonnost, proto potřebují vzhledem ke své vysoké důležitosti posílit.
·         2. kvadrant – faktory jsou pro prosperitu firmy nejdůležitější, proto se podnikatel musí soustředit na udržení jejich pozice.
·         3. kvadrant – obsahuje nepříliš důležité faktory, které nejsou pro budoucnost podniku prioritní.
·         4. kvadrant – faktory mají sice malou důležitost, zároveň jsou však výrazně silnými stránkami. Proto je nutné posoudit úsilí, které do jejich podpory bude podnik věnovat.

3) Pro posuzování příležitosti a hrozeb se využívá také matice, a to matice příležitostí a matice ohrožení.

·         Matice příležitosti – identifikuje marketingové příležitosti firmy, ohodnotit je z hlediska jejich přitažlivosti pro firmu a pravděpodobnost úspěchu, podle hodnocení zařadit příležitosti do matice. Nejlépe využitelná příležitost je v levém horním kvadrantu, nejméně vhodné příležitosti se nacházejí v pravém dolním kvadrantu. Pravý horní kvadrant představuje příležitosti, které jsou pro firmu sice atraktivní, ale obtížně realizovatelné. Příležitosti v levém dolním kvadrantu nejsou pro firmu ani příliš atraktivní, ani nemají velkou naději na úspěch.

·         Hodnocení ohrožení – je potřeba identifikovat ohrožení firmy, ohodnotit jednotlivá ohrožení dle pravděpodobnosti jejich výskytu a míry jejich závažnosti pro firmu. Nejvýraznější hrozby jsou umístěny v levém horním kvadrantu. Ohrožení v pravém dolním kvadrantu jsou pro firmu příliš nepodstatná. Hrozby v levém dolním a pravém horním kvadrantu sice bezprostředně podnik neohrožují, ale podnikatel by je vzhledem k dalšímu možnému budoucímu vývoji neměl podceňovat.
Výsledky SWOT analýzy lze následně představit ve výčtu nebo v tabulce. Analýza se vždy sestavuje pro konkrétní časové období. Musí být opatřená komentářem, který –
·         Dokládá vzájemné souvislosti jednotlivých faktorů
·         Vysvětluje, jak je možno konkrétní faktory využít
·         Které z nich je třeba eliminovat
·         Jaké úsilí je pro to třeba vynaložit
·         Jaké se mají podniknout kroky apod.

Při zpracování SWOT analýzy se provádí analýza makroprostředí, následně se provede analýza mikroprostředí. V závěru se tyto dvě provedené analýzy sloučí.

1) Posuzování silných/slabých stránek, příležitostí/ohrožení – obvykle sestavíme tabulku, která zaznamenává hodnocené faktory, a posouzení stavu (dobrý, průměrný, špatný).

2)Pro hodnocení výkonnosti a závažnosti silných/slabých stránek ve vzájemných souvislostech se používá matice závažnost/výkonnost, která nabízí čtyři základní alternativy –

·         1. kvadrant – faktory zde mají nízkou výkonnost, proto potřebují vzhledem ke své vysoké důležitosti posílit.
·         2. kvadrant – faktory jsou pro prosperitu firmy nejdůležitější, proto se podnikatel musí soustředit na udržení jejich pozice.
·         3. kvadrant – obsahuje nepříliš důležité faktory, které nejsou pro budoucnost podniku prioritní.
·         4. kvadrant – faktory mají sice malou důležitost, zároveň jsou však výrazně silnými stránkami. Proto je nutné posoudit úsilí, které do jejich podpory bude podnik věnovat.

3) Pro posuzování příležitosti a hrozeb se využívá také matice, a to matice příležitostí a matice ohrožení.

·         Matice příležitosti – identifikuje marketingové příležitosti firmy, ohodnotit je z hlediska jejich přitažlivosti pro firmu a pravděpodobnost úspěchu, podle hodnocení zařadit příležitosti do matice. Nejlépe využitelná příležitost je v levém horním kvadrantu, nejméně vhodné příležitosti se nacházejí v pravém dolním kvadrantu. Pravý horní kvadrant představuje příležitosti, které jsou pro firmu sice atraktivní, ale obtížně realizovatelné. Příležitosti v levém dolním kvadrantu nejsou pro firmu ani příliš atraktivní, ani nemají velkou naději na úspěch.

·         Hodnocení ohrožení – je potřeba identifikovat ohrožení firmy, ohodnotit jednotlivá ohrožení dle pravděpodobnosti jejich výskytu a míry jejich závažnosti pro firmu. Nejvýraznější hrozby jsou umístěny v levém horním kvadrantu. Ohrožení v pravém dolním kvadrantu jsou pro firmu příliš nepodstatná. Hrozby v levém dolním a pravém horním kvadrantu sice bezprostředně podnik neohrožují, ale podnikatel by je vzhledem k dalšímu možnému budoucímu vývoji neměl podceňovat.
Výsledky SWOT analýzy lze následně představit ve výčtu nebo v tabulce. Analýza se vždy sestavuje pro konkrétní časové období. Musí být opatřená komentářem, který –
·         Dokládá vzájemné souvislosti jednotlivých faktorů
·         Vysvětluje, jak je možno konkrétní faktory využít
·         Které z nich je třeba eliminovat
·         Jaké úsilí je pro to třeba vynaložit
·         Jaké se mají podniknout kroky apod.