Blog

Řízení automobilu omezuje nejen v naší zemi řada předpisů a zákonů. Některé z nich máme zavedeny již dlouho, jiné jsou relativní novinkou. Mezi tu druhou skupinu lze pak zařadit i absolutní přednost chodců na přechodu.

Ta jednoduše znamená, že pokud u přechodu čeká chodec, musíme jej vždy pustit a umožnit mu přejít. To má zabránit tomu, aby musel čekat třeba i půl hodiny, než se bude moci dostat na druhou stranu, zvláště pak na velmi frekventované silnici.

Toto nařízení však sebou přineslo i problémy. Některé se daly očekávat, jiné byly pro všechny překvapením. Mnohé z nich nejsou dodnes vyřešeny, a tak občas dochází na přechodech ke kolizím, často s tragickými následky.

Asi největším problémem je, že si mnozí chodci nejsou vědomi takzvané brzdné dráhy. Vejdou do silnice, aniž by si uvědomili, že blížící se vůz nemá již šanci zastavit. To platí především na mokré či namrzlé vozovce, kde je brzdná dráha o to delší.

Problémem je i fakt, že chodci mnohdy nejsou příliš dobře vidět. Zvláště starší lidé nosí oblečení poměrně nevýrazné barvy, takže je pak lze za mlhy či deště velmi snadno přehlédnout. To si však často neuvědomují. I proto lze doporučit, aby člověk nosil minimálně jeden barevně výrazný kousek. Rozhodně tím řidičům ulehčíte práci.

Často se setkáváme i s tím, že lidé naopak před přechodem čekají a nedávají dostatečně najevo svůj zájem přejít, případně jej sice dají najevo, ale nepřechází, například protože jsou v rozhovoru s někým jiným. Obojí řidiče mate a značně komplikuje situaci.

Bohužel, většinu uvedených problémů není nijak snadné odstranit. Nelze totiž očekávat, že se lidé najednou začnou chovat přesně podle předpisů. Řidičům tedy nezbývá, než si dávat u každého přechodu zvýšený pozor a jet tak rychle, aby bylo možné kdykoliv okamžitě zastavit. Nikdy totiž nemůžete vědět, kdy vám tam vběhne nějaký spěchající chodec.

Řízení automobilu omezuje nejen v naší zemi řada předpisů a zákonů. Některé z nich máme zavedeny již dlouho, jiné jsou relativní novinkou. Mezi tu druhou skupinu lze pak zařadit i absolutní přednost chodců na přechodu.

Ta jednoduše znamená, že pokud u přechodu čeká chodec, musíme jej vždy pustit a umožnit mu přejít. To má zabránit tomu, aby musel čekat třeba i půl hodiny, než se bude moci dostat na druhou stranu, zvláště pak na velmi frekventované silnici.

Toto nařízení však sebou přineslo i problémy. Některé se daly očekávat, jiné byly pro všechny překvapením. Mnohé z nich nejsou dodnes vyřešeny, a tak občas dochází na přechodech ke kolizím, často s tragickými následky.

Asi největším problémem je, že si mnozí chodci nejsou vědomi takzvané brzdné dráhy. Vejdou do silnice, aniž by si uvědomili, že blížící se vůz nemá již šanci zastavit. To platí především na mokré či namrzlé vozovce, kde je brzdná dráha o to delší.

Problémem je i fakt, že chodci mnohdy nejsou příliš dobře vidět. Zvláště starší lidé nosí oblečení poměrně nevýrazné barvy, takže je pak lze za mlhy či deště velmi snadno přehlédnout. To si však často neuvědomují. I proto lze doporučit, aby člověk nosil minimálně jeden barevně výrazný kousek. Rozhodně tím řidičům ulehčíte práci.

Často se setkáváme i s tím, že lidé naopak před přechodem čekají a nedávají dostatečně najevo svůj zájem přejít, případně jej sice dají najevo, ale nepřechází, například protože jsou v rozhovoru s někým jiným. Obojí řidiče mate a značně komplikuje situaci.

Bohužel, většinu uvedených problémů není nijak snadné odstranit. Nelze totiž očekávat, že se lidé najednou začnou chovat přesně podle předpisů. Řidičům tedy nezbývá, než si dávat u každého přechodu zvýšený pozor a jet tak rychle, aby bylo možné kdykoliv okamžitě zastavit. Nikdy totiž nemůžete vědět, kdy vám tam vběhne nějaký spěchající chodec.

Řízení automobilu omezuje nejen v naší zemi řada předpisů a zákonů. Některé z nich máme zavedeny již dlouho, jiné jsou relativní novinkou. Mezi tu druhou skupinu lze pak zařadit i absolutní přednost chodců na přechodu.

Ta jednoduše znamená, že pokud u přechodu čeká chodec, musíme jej vždy pustit a umožnit mu přejít. To má zabránit tomu, aby musel čekat třeba i půl hodiny, než se bude moci dostat na druhou stranu, zvláště pak na velmi frekventované silnici.

Toto nařízení však sebou přineslo i problémy. Některé se daly očekávat, jiné byly pro všechny překvapením. Mnohé z nich nejsou dodnes vyřešeny, a tak občas dochází na přechodech ke kolizím, často s tragickými následky.

Asi největším problémem je, že si mnozí chodci nejsou vědomi takzvané brzdné dráhy. Vejdou do silnice, aniž by si uvědomili, že blížící se vůz nemá již šanci zastavit. To platí především na mokré či namrzlé vozovce, kde je brzdná dráha o to delší.

Problémem je i fakt, že chodci mnohdy nejsou příliš dobře vidět. Zvláště starší lidé nosí oblečení poměrně nevýrazné barvy, takže je pak lze za mlhy či deště velmi snadno přehlédnout. To si však často neuvědomují. I proto lze doporučit, aby člověk nosil minimálně jeden barevně výrazný kousek. Rozhodně tím řidičům ulehčíte práci.

Často se setkáváme i s tím, že lidé naopak před přechodem čekají a nedávají dostatečně najevo svůj zájem přejít, případně jej sice dají najevo, ale nepřechází, například protože jsou v rozhovoru s někým jiným. Obojí řidiče mate a značně komplikuje situaci.

Bohužel, většinu uvedených problémů není nijak snadné odstranit. Nelze totiž očekávat, že se lidé najednou začnou chovat přesně podle předpisů. Řidičům tedy nezbývá, než si dávat u každého přechodu zvýšený pozor a jet tak rychle, aby bylo možné kdykoliv okamžitě zastavit. Nikdy totiž nemůžete vědět, kdy vám tam vběhne nějaký spěchající chodec.

Řízení automobilu omezuje nejen v naší zemi řada předpisů a zákonů. Některé z nich máme zavedeny již dlouho, jiné jsou relativní novinkou. Mezi tu druhou skupinu lze pak zařadit i absolutní přednost chodců na přechodu.

Ta jednoduše znamená, že pokud u přechodu čeká chodec, musíme jej vždy pustit a umožnit mu přejít. To má zabránit tomu, aby musel čekat třeba i půl hodiny, než se bude moci dostat na druhou stranu, zvláště pak na velmi frekventované silnici.

Toto nařízení však sebou přineslo i problémy. Některé se daly očekávat, jiné byly pro všechny překvapením. Mnohé z nich nejsou dodnes vyřešeny, a tak občas dochází na přechodech ke kolizím, často s tragickými následky.

Asi největším problémem je, že si mnozí chodci nejsou vědomi takzvané brzdné dráhy. Vejdou do silnice, aniž by si uvědomili, že blížící se vůz nemá již šanci zastavit. To platí především na mokré či namrzlé vozovce, kde je brzdná dráha o to delší.

Problémem je i fakt, že chodci mnohdy nejsou příliš dobře vidět. Zvláště starší lidé nosí oblečení poměrně nevýrazné barvy, takže je pak lze za mlhy či deště velmi snadno přehlédnout. To si však často neuvědomují. I proto lze doporučit, aby člověk nosil minimálně jeden barevně výrazný kousek. Rozhodně tím řidičům ulehčíte práci.

Často se setkáváme i s tím, že lidé naopak před přechodem čekají a nedávají dostatečně najevo svůj zájem přejít, případně jej sice dají najevo, ale nepřechází, například protože jsou v rozhovoru s někým jiným. Obojí řidiče mate a značně komplikuje situaci.

Bohužel, většinu uvedených problémů není nijak snadné odstranit. Nelze totiž očekávat, že se lidé najednou začnou chovat přesně podle předpisů. Řidičům tedy nezbývá, než si dávat u každého přechodu zvýšený pozor a jet tak rychle, aby bylo možné kdykoliv okamžitě zastavit. Nikdy totiž nemůžete vědět, kdy vám tam vběhne nějaký spěchající chodec.

Řízení automobilu omezuje nejen v naší zemi řada předpisů a zákonů. Některé z nich máme zavedeny již dlouho, jiné jsou relativní novinkou. Mezi tu druhou skupinu lze pak zařadit i absolutní přednost chodců na přechodu.

Ta jednoduše znamená, že pokud u přechodu čeká chodec, musíme jej vždy pustit a umožnit mu přejít. To má zabránit tomu, aby musel čekat třeba i půl hodiny, než se bude moci dostat na druhou stranu, zvláště pak na velmi frekventované silnici.

Toto nařízení však sebou přineslo i problémy. Některé se daly očekávat, jiné byly pro všechny překvapením. Mnohé z nich nejsou dodnes vyřešeny, a tak občas dochází na přechodech ke kolizím, často s tragickými následky.

Asi největším problémem je, že si mnozí chodci nejsou vědomi takzvané brzdné dráhy. Vejdou do silnice, aniž by si uvědomili, že blížící se vůz nemá již šanci zastavit. To platí především na mokré či namrzlé vozovce, kde je brzdná dráha o to delší.

Problémem je i fakt, že chodci mnohdy nejsou příliš dobře vidět. Zvláště starší lidé nosí oblečení poměrně nevýrazné barvy, takže je pak lze za mlhy či deště velmi snadno přehlédnout. To si však často neuvědomují. I proto lze doporučit, aby člověk nosil minimálně jeden barevně výrazný kousek. Rozhodně tím řidičům ulehčíte práci.

Často se setkáváme i s tím, že lidé naopak před přechodem čekají a nedávají dostatečně najevo svůj zájem přejít, případně jej sice dají najevo, ale nepřechází, například protože jsou v rozhovoru s někým jiným. Obojí řidiče mate a značně komplikuje situaci.

Bohužel, většinu uvedených problémů není nijak snadné odstranit. Nelze totiž očekávat, že se lidé najednou začnou chovat přesně podle předpisů. Řidičům tedy nezbývá, než si dávat u každého přechodu zvýšený pozor a jet tak rychle, aby bylo možné kdykoliv okamžitě zastavit. Nikdy totiž nemůžete vědět, kdy vám tam vběhne nějaký spěchající chodec.

Řízení automobilu omezuje nejen v naší zemi řada předpisů a zákonů. Některé z nich máme zavedeny již dlouho, jiné jsou relativní novinkou. Mezi tu druhou skupinu lze pak zařadit i absolutní přednost chodců na přechodu.

Ta jednoduše znamená, že pokud u přechodu čeká chodec, musíme jej vždy pustit a umožnit mu přejít. To má zabránit tomu, aby musel čekat třeba i půl hodiny, než se bude moci dostat na druhou stranu, zvláště pak na velmi frekventované silnici.

Toto nařízení však sebou přineslo i problémy. Některé se daly očekávat, jiné byly pro všechny překvapením. Mnohé z nich nejsou dodnes vyřešeny, a tak občas dochází na přechodech ke kolizím, často s tragickými následky.

Asi největším problémem je, že si mnozí chodci nejsou vědomi takzvané brzdné dráhy. Vejdou do silnice, aniž by si uvědomili, že blížící se vůz nemá již šanci zastavit. To platí především na mokré či namrzlé vozovce, kde je brzdná dráha o to delší.

Problémem je i fakt, že chodci mnohdy nejsou příliš dobře vidět. Zvláště starší lidé nosí oblečení poměrně nevýrazné barvy, takže je pak lze za mlhy či deště velmi snadno přehlédnout. To si však často neuvědomují. I proto lze doporučit, aby člověk nosil minimálně jeden barevně výrazný kousek. Rozhodně tím řidičům ulehčíte práci.

Často se setkáváme i s tím, že lidé naopak před přechodem čekají a nedávají dostatečně najevo svůj zájem přejít, případně jej sice dají najevo, ale nepřechází, například protože jsou v rozhovoru s někým jiným. Obojí řidiče mate a značně komplikuje situaci.

Bohužel, většinu uvedených problémů není nijak snadné odstranit. Nelze totiž očekávat, že se lidé najednou začnou chovat přesně podle předpisů. Řidičům tedy nezbývá, než si dávat u každého přechodu zvýšený pozor a jet tak rychle, aby bylo možné kdykoliv okamžitě zastavit. Nikdy totiž nemůžete vědět, kdy vám tam vběhne nějaký spěchající chodec.