Aktuální délka povinné zákonem stanovené dovolené čtyři týdny se měnit nebude. Samotná ministryně práce by ráda podpořila návrh komunistů, kteří chtějí přidat povinný pátý týden dovolené, ale tento návrh nedostal takovou podporu.
V praxi se dovolená odečítá ve dnech, problém však je, že pracovní den není vždy stejný a netrvá vždy pouze 8 hodin. Rozdíly jsou patrné převážně u pracovníků, kteří pracují na směny v továrně nebo v dopravě. Některé směny jsou stanoveny na dvanáct hodin a jiné třeba jen na šest hodin. Výjimku netvoří ani úřednické profese, kde úředníci tráví rozdílný čas v kanceláři v úřední dny a mimo úřední dny.
Rozdíl je možné popsat na příkladu dvou pracovníků. Pokud máme dva pracovníky pracující na směny a jeden pracovník si vybírá dovolenou pouze tehdy, vychází-li na něj delší pracovní směna a druhý pracovník dostává dovolenou jen ve dny, kdy na něj vychází nejkratší směna, je už na první pohled jasné, že první pracovník má na hodiny mnohem víc dovolené než druhý pracovník.
Nárok na dovolenou se má podle zákonodárců odvíjet podle odpracovaných hodin, nikoliv podle dní. V rámci této změny by se zohlednilo, kolik hodin zaměstnanec skutečně strávil prací. Jakmile by si odpracoval určitý počet hodin, vznikl by mu nárok na čerpání dovolené.
Podle ministerstva práce je současný systém nespravedlivý a nenahrává ani principu rovného zacházení s pracovníky. Změny se snaží také reagovat na vznik zkrácených úvazků nebo na stále oblíbenější „home office“ neboli práci z domova. Tito zaměstnanci si pracovní dobu rozvrhnou sami a můžou si svoji práci odpracovat v kratším čase.
V novele zákona by se měl zjednodušit převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku. V současnosti je v zákoně uvedena povinnost si svoji roční dovolenou vyčerpat v rámci daného roku. Pokud zaměstnanec dostane dovolenou nad rámec zákonem stanovené dovolené, bude možné si ji převést do dalšího roku.
